Proč nezůstat s tím kdo vás miluje, když ten koho milujete vy je pryč...

Říjen 2009

Kompletní balíček knih

31. října 2009 v 3:34 | Ivetk@ |  NM New
Tak tohle asi nadchne všechny opravdové fandy jako jsem já. Nedávno jsme zase vyrazila do Prahy a hned jsem nakoukla do knihkupectví. Narazila jsem tam na kompletní balíček všech 4 dílů s anglickým obalem... No prostě úžas mít v tu chvíli dostatek peněz tak už je mám doma...

Cena se pohybuje tak kolem 1200,-
takže když to tak spočítám tak se na tom ušetří asi 800,- protože mě každá kniha stála kolem 500,- no jo nemohli to vydat dřív

Zaregistruj se!!!!!

31. října 2009 v 3:20 | Ivetk@ |  NM New
Určitě jste slyšeli, že Slováci hlasovali, aby New Moon byl u nich v kinech dřív? A teď máme šanci i my, protože Evropa2 uspořádala stejnou anketu taky pro nás.

Tudíž jestli chcete vidět v kinech New Moon už 20.11.09? Tak se zaregistrujte zde! Když se nás tam zaregistruje 30 000 fanoušků kteří na tenhle film nedočkavě čekají premiera se posune. Takže se nad tím vůbec nerozmejšlejte a jdete se zaregistrovat.

www.evropa2.cz



Pár foteček z filmu...

31. října 2009 v 3:13 | Ivetk@ |  NM Galerie

Death Cab For Cutie - Meet Me On the Equinox

14. října 2009 v 23:41 | Ivetk@ |  NM Videa
Tak tady je videoklip k titulní písničce New Moon



Šťastně i po smrti - Kapitola 8. Zasloužil si to...

6. října 2009 v 23:37 | Ivetk@ |  MF Šťastně i po smrti
Ahojda já vím moc mi to trvalo ale můžu vám říct že jsem se strašně dlouho tozmějšlela jestli to napíšu... a hlevně jsem nevěděla jak to vůbec dopadne... všechny tyhle povídky se tak nějak odvéjejíjí od mé nálady a ta je teď na bodě mrazu takže snad se vám to bude líbit...

Tahle kapitola je z pohledu Jaspera připadá mi jako jediný který může Edwardovi opravdu vyčinit...

Už toho bylo moc Edward si strašně zahrával chvíli jí tvrdil jak jí strašně miluje a pak jí opustil copak si snad vůbec neuvědomoval jak jí tím ubližuje. Neuvědomoval si kolik bolesti jí působí, to jeho rozhodování ve prospěch jejího blaha? Nemohl jsem už dál vydržet tu bolest, tu její strašli vou bolest a Edward si zaslouží aby poznal na vlastní kůži co prožívala ona a já s ní. Takhle trápit Bellu a celou naši rodinu prostě nemůže.

"Edwarde, já s tebou chci mluvit." pomyslel jsem si a bylo mi jasné, že to slyšel. Po ranním pozdvižení byl celý dům zase jako na trní a já jsem toho už měl opravdu dost. Nedokázal jsem udržet všechny emoce v klidu dost na to aby mi z toho skoro nepraskla hlava, a to mi připadalo jako skvělé alibi na můj a Edwardův rozhovor. Vyběhl jsem z domu a čekal na Edwarda dostatečně daleko od aby nás nikdo neslyšel. "Mám toho docela dost co bych s tebou chtěl probrat." Pronesl jsme když se přiblížil. "O čem chceš mluvit?" Ptal se jako by nic. "Ale no tak nebudeme chodit kolem horké kaše. Už mám dost toho jak se k ní chováš. Uvědom si, že je to tvoje žena." Křikl jsem na něj a on tam stál jako opařený. Cítil jsem jeho emoce byly tam výčitky ale to byl teprve začátek až s ní skončím bude vědět o každem jejím pláči a špatném snu který končil křikem a dalším pláčem. "Jaspere, já vím že jsem to zkazil ale to se změní." Říkal mi. "To už si říkal minule a říkaš to pořád. Jako politik by ses asi uživil ale uvědom si co vůbec děláš." Pokračoval jsem. Poslal jsem mu jednu z bolstných vzpomínek. Bella ležela v posteli schoulená do klubíčka a brečela přidal jsem k tomu i pár pocitů, její bolest ze ztráty, pocit nicotnosti a bezvýznamnosti. "Vidíš to? To jsi jí způsobil a to je teprve začátek. Každý tě pořád jenom brání ale já už toho mám dost, zasloužíš si pravdu a já ti jí ukážu." A pokračoval jsem dál s ukázkou nejhorších dní mojí drahé švagrové. Další probrečený den a to jen kvůli němu. Tentokrát leží v obětí mojí milované Alice která jí utěšuje ale není to nic platné. "Vidíš to." Křičel jsem na něj protože vidět to i teď s odstupem času pořád mi to působilo obtíže. Edwardův výraz představoval bolest, že by se konečně někomu podařilo Edwarda dostat až na úplné dno. Koneckonců zasloužil si to. Já vím, že mučit ho tím to způsobem bylo strašné ale někdo mu to ukázat musel. "Mohl bych ti ještě ukázat nějaké její pocity při pohledu na štěstí jiných." Pronesl jsem. Další vzpomínka tentokrát na Bellu v nákupním centru kde potkala šťastnou rodinku. Tatínek nesl malou dcerku v náručí a s láskou se na ní díval. "Jak si myslíš, že jí bylo asi tady?" Ptal jsem se jako bych snad nevěděl odpověď. "Už chápeš co tady zažívala? Už si to dovedeš představit?" Ptal jsem se dál ale on neodpovídal jen tam klečel ve vlhké trávě.

"Jaspere, já vím jak strašně moc jsem jí ublížil a jak moc to zasáhlo celou naši rodinu ale jinak to prostě nešlo." Snažil se bránit. "A proč si to udělal tentokrát? uznám že tehdy to byla moje vina ale teď se nic tak strašného nestalo. Nebo si snad opravdu takový zbabělec?" Ptal jsem se. "Jaspere..." Ozval se Alicin naštvaný hlas. "Jaspere to snad nemyslíš vážně? Řekla jsem ti aby si ho nechal napokoji." Zlobila se Alice. Byla roztomilá když se zlobila ale tentokrát jako by její roztomilost zmizela jenom byla pořádně naštvaná. Alici v pátách se držela Rose, která se netvářila moc nadšeně ale její emoce nebyli takové jaké jsem si představoval. Čekal jsem soucit s Edwardem ale ona cítila jen zadostiučinění, kdež to Alice ta by mě v tu chvíli nejradši přetrhla. Edward klečíc ve vlhké trávě svým výrazem dokazoval že se ztrácí ve vzpomínkách které jsem mu dostatečně barvitě ukázal. Alice se okamžitě rozběhla k němu. "Jsi v pořádku?" Ptala se. "Je to možná kruté ale zasloužil sis to bratříčku." Pronesla Rose když došla až k nám. "Kdyby si to neuděla ty Jaspere asi bych si ho vzala do parády já." Oznámila mi Rose. "Sakra chováte se jak malý. Belle je zle a vy se chcete prát nebo co?" Křikla na nás Alice. "Věděla si že to udělám a věděla jsi, že mě nic nezastaví." Pronesl jsem naštvaně. Alice se na mě jen podívala a zasyčela na mě. "Ty snad nemáš rozum myslíš, že on se snad netrápil?" Obhajovala ho Alice. "A můžeš mi říct čí to byla vina, že se trápil? Co já vím tak si za to může sám. A předem ti říkám já bych se nedivil kdyby tě Bella poslala do háje. Já bych to teda udělal bejt na jejím místě." Pronesl jsem.

Moje smysly zbytřili z naštvaného jsem přešel okamžitě do pohotovostního stavu, něco se blížilo a já nemohl hned rozpoznat kdo nebo co to je. Jak se zkracovala vzdálenost mezi námi a blížící se návštěvou začal jsem rozpoznávat známý pach Jacoba Blacka. Jacob už opět ve své lidské formě vyběhl ze stínu lesa a hned si to zamířil k nám. Jeho emoce ho okamžitě prozradili chtěl si konečně vyřídit účty s Edwardem. "Dneska má bratříček smůlu." Pomyslel jsem si. Viděl jsem jak Edward vzhlédl ke mě a potom se podíval na přibližujícího se Jacoba. "Ty jedna pijavice kde bereš tu odvahu nebo spíš drzost se sem vracet." Křikl na Edwarda Jacob. Ty emoce se nadali nijak odhodit stranou cítil jsem jeho vztek, který přecházel v zuřivost měl co dělat aby se zase nepřeměnil zpátky do vlčí podoby jeho tělo jako by se lehce chvělo a to nevěstilo nic dobrého a jak znám Alici určitě by se před Edwarda vrhla aby ho chránila a já bych pak musel zachraňovat situaci. "Jacobe prosím uklidni se, teď není pravý čas na vybuchy hněvu." Snažil jsem se ho uklidnit. Podíval se na mě a jeho pocity se opravdu začali zklidňovat. "Proč si tady? Chceš jí zase trápit? Tak na to zapomeň už ti nedovolím jí zase poslat až na úplné dno." Vyhrožoval Jacob. "Jacobe, nech toho on toho lituje a ví jak moc jí to ublížilo o to už se postral Jasper." Pronesla Alice. Jacob se na mě udiveně podíval. "A já myslel, že pijavice držej spolu." Pronesl podiveně. "Jak je na tom Bella?" mluvil dál na mě. "Malá jí zlomila žebra ale to bude v pořádku Carlisle jí to hned ošetřil." Odpověděl jsem. Bylo vidět jak se Jacobovi ulevilo. "To tady jsi tak den a vidíš co působíš." Znovu naštvaně křikl na Edwarda. "Hele myslím, že by jsme se měli uklidnit a naše spory vyřešit až potom co vyřešíme problém s Volturiovými." Pronesla smírně Alice. "Jo, počkej až odejdou Volturiovi potom mě můžeš třeba zabít." Řekl Edward.

"Tak bych řekla, že je čas se vrátit." Dodala Rose. Vydali jsme se na cestu zpět, Edward už teď věděl, že až se příště sejde s Jacobem nebude to asi přátelskej pokec ale tak zabít ho určitě nenechám ale lekci si zaslouží. Edward se svojí super depresivní náladou zmizel nahoře v jednom z pokojů, neodvažoval se jít za Bellou, cítil jsem stále jeho bolest a smutek které mu moje představení způsobilo. Alice se tvářila naštvaně a já věděl, že její vztek ještě není u konce, jenom co budeme sami tak se mám na co těšit. Rose vyběhla schody a jejé kroky okamžitě zamířili do Edwardova pokoje kde momentálně Bella spala. Určitě jí chtěla seznámit s posledními událostmi a také byl čas oběda a malá Renesme bude mít už určitě hlad. V hale na pohovce seděla Jane a Alec docela jsem se divil, že nejsou někde s Arem a ostatními ale vždyť je to jedno ta jejich schopnost nám mohla ublížit i kdybychom byli míly daleko. Nechtěl jsem tady jen tak stát takže jsem šel raději do našeho pokoje.

Netrvalo to dlouho jenom za mnou zaklaply dveře a Alice byla v pokoji také. "S chutí bych tě nakopala. Proč si to sakra udělal?" Ptala se naštvaně. "Myslím, že tohle není vhodná chvíle na řešení zrovna tohohle problému." Odpověděl jsem. "Tomuhle rozhovoru stejně neujdeš, to si pamatuj." Řekla naštvaně Alice. Strašně mě mrzelo, že se Alice zlobí ale věděl jsem, že někde v hlouby duše semnou souhlasí. Každý v domě viděl co se dělo takže se není čemu divit, že někdo zasáhnul jenom asi nečekala, že to budu zrovna já. Snažil jsem se aspoň v našem pokoji nastolit poklidnou náladu. "Já se nechci uklidnit tak to na mě nezkoušej." Pronesla Alice když kolem mě procházela do šatny. Stejně mi to nedalo a dál jsem se snažil o harmonii jejích emocí. Zachvíli byla zpět z šatny oblečená do krátké černočervené, kostkované sukýnky a černého tílka na špagetových ramníkách. "Někam se chystáš?" Ptal jsem se. "Ano jdu ven, nemám náladu tady být. Opravdu si mě hodně naštval." Dodala ještě a už se měla k odchodu z pokoje. Tohle jsme jí ale nemohl dovolit. Něž stihla otevřít dveře stál jsem před ní. "Alice, jak dlouho my chceš tvrdit, že on si to nezasloužil?" Ptal jsem se. Položil jsem jí ruku na tvář a ona se o ni opřela. "Takže to asi nebude tak strašný." Pomyslel jsem si. "Možná máš pravdu ale stejně si to nemusel dělat." Odpověděla teď už příjemnějším hlasem, její naštvanost vyprchávala. Cítil jsem to. Postoupil jsem k ní blíž a obejmul ji, ochotně se mi schoulila v náručí. "Zasloužil si to, ale měl si počkat až tady nebudou." Zašeptala. Sklonil jsem se a políbil ji na čelo. "Pořád se někam chystáš nebo zůstaneš tady semnou." Ptal jsem se. "Zůstanu tady ale ty mi slíbíš, že už nebudeš zlobit." Pronesla. "To ti slíbit nemůžu protože nevím co se zase semele jako to asi už víš ty." Škádlil jsem jí. Zvedla hlavu a měřila si mě pohledem. Sklonil jsem se k ní a políbil jí. Nejdřív pomalu a něžně ale věděl jsem, že to určitě skončí vášnivým líbáním jako vždycky. Ačkoliv byla Alice tak drobounká, dračice to byla pořádná. Musel jsem se v duchu pousmát mojí myšlence ale byla to pravda. Jak jsem předpokládal jen co se naše rty setkali byli jsme k nezastavení tolik jsem po ní toužil i po těch letech co jsme byli spolu jako na začátku našeho vztahu. Když se konečně naše rty oddělili Alice se usmívala a schovávala svoji tvář v mém náručí. Zase to byla moje rozjařená ženuška. "Tak co budeme dělat?" Ptal jsem se. "Nevím mohli by jsme se podívat na nějakej film, co ty na to?" Navrhla. "Tak jo něco vyber." Nechal jsem výběr na Alici a lehl si do postele. Začali úvodní titulky a já už věděl, že to bude jeden z těch novejch hororů o upírech co jsem nedávno přinesl z půjčovny. Bylo docela zábavné podívat se jak si nás lidé představují. Alice se uvelebila v mém náručí a film začal.