Proč nezůstat s tím kdo vás miluje, když ten koho milujete vy je pryč...

Šťastně i po smrti - Kapitola 3. Sen...

19. května 2009 v 8:40 | Ivetk@ |  MF Šťastně i po smrti
Tohle je třetí kapitola mojí nový povídky je to z pohledu Belli tak snad se vám bude líbit a piště komety...

Bloudila jsem se svým dítětem v náručí po temných ulicích Voltery nevěděla jsem kam se před nimi schovat. Hledala jsem ukrýt nebo někoho kdo by mi pomohl, doufala jsem že pro mě někdo z mojí rodiny příjde ale zatím se nikdo neobjevil a nebo je už možná dostali ale na to jsem nechtěla myslet. Procházela jsem kolem temné uličky a měla pocit že mě někdo sleduje, najednou mě někdo chytil a zatáhli do temnoty. Zakryl mi ústa abych nemohla křičet, cítila jsem chlad vycházející z jeho kůže v hlavě mi vířili myšlenky. "Co když je to Felix nebo Demetri nebo někdo jiný z Volturiových." ptala jsem se sama sebe. Kolem temné uličky zrovna projelo auto s kouřovými okny, museli to být oni ale auto nezastavilo takže můj zachránce nebyl od nich. Pocítila jsem úlevu a otočila se abych konečně viděla do jeho obličeje. Zalapala jsem po dechu když jsem ho poznala. "Edwarde?" oslovila jsem ho. Podívala se na mě, pohladil mě po tváři a usmál se. "Neboj zvládneme to. Teď jdi k bráně čeká tam na tebe Alice" řekl mi klidným hlasem. "Edwarde počkej chci s tebou mluvit slyšíš..." volala jsem na něj ale on jako by mě neslyšel jen se na mě pořád usmíval a vzdaloval se mi. "Edwarde... Edwarde..." křičela jsem.

"Bello vzbuď se to je jenom sen, no tak vzbuď se." mluvila na mě Rose a snažila se mě probudit. Neochotně jsem otevřela oči a dívala se do jejího dokonalého obličeje. Cítila jsem jak mi slzy tečou po tvářích. "Bello jsi v pořádku?" ptala se mě Rose. "Jo jsem v pohodě. Co tady vůbec děláš." ptala jsem se já. "Křičela si ze spaní, pořád si volala Edwarda." oznámila mi a pohladila mě po čele. Vybavila jsem si co se mi zdálo a vzpomněla jsem si i na Edwardova slova. Jenže to byl jenom sen ale pamatovala jsem si na hlasy které jsem slýchala když Edward odešel poprvé a to mi dávalo naději, že se přece jen vrátí a všechno dobře dopadne. Tehdy mě napadlo, že i když Edward odešel pořád jsme spolu byli spojeni pouto které mezi námi bylo nešlo porušit a teď je to pouto ještě silnější naše dcera ho prohloubila. Ležela jsem tam Rose seděla vedle mě a držela mě za ruku. "On se vrátí uvidíš Emmett, Jasper a Alice ho určitě najdou. Teď zase spi." chlácholila mě Rose. Musela jsem zase usnout protože když jsem se vzbudila slunce už nakukovalo do okna mého pokoje. Vstala jsem z postele a zamířila do koupelny dala jsem si sprchu a pak jsem se snažila sejít schody dolů do haly. Ledové ruce mě zvedly do vzduchu a v mžiku jsem seděla na pohovce v hale. "Neměla by ses moc namáhat, příště stačí říct." Řekla mi Rose. Sedla si vedle mě a zapnula televizi věděla jsem, že ačkoliv se dívá na obrazovku vůbec televizi nesleduje. "Rose... myslíš že ho najdou a přivedou zpět v čas?" Ptala jsem se. "Neboj oni to zvládnou musíš jim věřit. Edward tě sice opustil ale ví co musí udělat." Odpověděla mi Rose. Mělo to asi znamenat, že se vrátí aby splnil svoje povinnosti a možná semnou i zůstane ale jenom proto aby splnil to co se po něm žádá. "O to já ale nestojím nechci aby semnou zůstával jenom kvůli naší dceři, pokud už mě nemiluje půjdeme každý svojí cestou. Nebudu ho nutit do něčeho co nechce." řekla jsem Rose. "Bello, to snad nemůžeš myslet vážně. Ty a Edward k sobě patříte a on to ví." chlácholila mě Rose. Nechtěla jsem dál mluvit na tohle téma, nechtěla jsem mluvit o Edwardovi. Seděli jsme s Rose v hale dlouho dívali jsme se na televizi ale už jsme nemluvili bála jsem se dalšího rozhovoru o Edwardovi o to jsem opravdu nestála. Co já vím co se bude dít až sem přijdou Volturiovi, možná mě odvedou do Itálie a nebo taky ne ale je to dost pravděpodobné. Nechápala jsem proč se všichni tolik snaží přivést Edwarda zpátky jako by jeho přítomnost něco změnila. Jistě pokud by přišlo na nějaký boj byl by určitě Edwardův dar velkým přínosem a výhodou ale kdo nás ochrání před Jane. Jenže pak jsem si vzpomněla na svůj sen. "Byl to jen sen nebo přece jen nějaký vzkaz od Edwarda?" Ptala jsem se sama sebe.

Rose mi připravila jídlo k obědu a kelímek s krví pro malou. Z té krve se mi dělalo špatně ale bych pro svojí dceru neudělala. Po obědě se vrátili i ostatní podle jejich výrazů mi bylo jasný že Edwarda nenašli a nebo se jim ho nepovedlo přesvědčit aby se vrátil. "Ahoj tak jak jste se dneska měli?" ptal se Emmett a hned se hrnul k Rose aby jí obejmul. Raději jsem přehlížela jejich objímání bylo mi líto, že já se nemám ke komu stulit, nemám tady tu správnou osobu která by mi řekla že bude všechno dobré a teď jsem ani nevěděla jestli někdy ještě nějaké MY s Edwardem vůbec budeme. Jasper vycítil mojí úzkost a vzápětí se v místnosti rozpoutala poklidná nálada. Jen jsem se ně podívala a usmála. Lehce pokynul hlavou a zmizel někde nahoře za Alicí. "Tak co Bello nenudila tě Rose?" ptal se mě Emmett. Skoro jsem zapomněla že ti dva tam pořád sedí. "Vůbec jsme se nenudili." odpověděla jsem s úsměvem a už jsem přemýšlela jak zmizím nahoře ve svém pokoji. Nechtěla jsem se před nimi schovávat ale jejich láska z nich naprosto vyzařovala a moje potrhané srdce to nemohlo vydržet.

Dopoledne bylo pryč a mě zbývalo celé odpoledne abych mohla přemýšlet o svém šíleném osudu. Teď už jsem ležela nahoře v pokoji a pokoušela se dovolat aspoň Jacobovi. Chtěla jsem si s ním promluvit o tom jejich nápadu připojit se k nám a hlavně jsem doufala, že by mohl přít na nějaké neutrální místo a popovídat si semnou. Jenže když konečně Billy zvedl telefon řekl, že je Jacob zrovna na hlídce ale až prý příjde domů vyřídí mu aby mi zavolal. Usoudila jsem, že se budu nudit celý zbytek dne než mě zase přemůže ospalost. Zapnula jsem si tedy rádio a poslouchala nějaké cédéčko které mi přinesla Alice jako poslední naprosto nejlepší kousek hudební scény. Musela jsem uznat že to byla docela příjemná hudba. Jen jsem tam tak ležela zaposlouchaná do hudby a pomalu ale jistě usínala. Poslední dobou jsem byla schopná usnout všude, moje malá dceruška mi brala hodně síly. Alice mě přišla zkontrolovat ale to už jsem neměla daleko ke spánku takže přes mě přetáhla deku a zase odešla...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 twilight.team twilight.team | Web | 19. května 2009 v 18:26 | Reagovat

konečně další kapitolka, doufám, že ta další tu bude dřív:-)

2 Lucius - SB Lucius - SB | Web | 20. května 2009 v 20:24 | Reagovat

Ahoj, obíhám..Jak se daří?
Skvělá kapitolka :)
Můžu poprosit o hlas do SONC ? http://stene157.blog.cz/0905/sonc-1-kolo
Jsem v 1.kole a soutěžím s Robertem. Dík moc :)

3 JaniCZka JaniCZka | Web | 23. května 2009 v 16:50 | Reagovat

No teda.. Ten sen zezačátku byl skvělej.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama