Proč nezůstat s tím kdo vás miluje, když ten koho milujete vy je pryč...

Oheň a Led Kapitola 5. Noční můra

10. listopadu 2008 v 20:37 | Ivetk@ |  MF Oheň a Led
Kaoni smileysSice mi to trochu trvalo ale pokračování už je na světě... Jen by mě tak zajímalo čte to vůbec někdo... Vím asi tak o 3 nebo 4 lidech...

Vyběhl po schodech a rozrazil dveře. "Ne, Jacobe počkej… Ne…" křičela jsem ze spaní. "Bello miláčku vzbuď se je to jen sen." Třásl semnou Edward jak se mě snažil dostat z toho děsivého snu. Oči jsem měla plné slz a klepala se strachem. "Edwarde…" zašeptala jsem, když jsem konečně otevřela oči. Hladil mě po tvářích a konejšil mě. "No tak Bello jsem tady." Pomalu jsem se začala uklidňovat a Edwardovi bylo jasné co se mi zdálo, za celý týden jsem se s křikem probudila několikrát. Muselo to pro něj být neskonale těžké v mích snech mě nemohl chránit a já byla na všechno sama. "Zase ta noční můra." Ptal se. Jen jsem přikývla a nepřestala se třást. "Bylo to zase to samé Edwarde…

Stála jsem uprostřed naší louky slunce svítilo, vítr si pohrával s mými vlasy. Bylo až neobvykle hezky a já si užívala teplého odpoledne, které jsem měla strávit s Edwardem. Čekala jsem tam na něj chtěl se vrátit do auta pro deku kterou tam zapomněl připadalo mi, že už by měl být zpátky… mezi stromy se mihla postava ale to nemohl být Edward jeho kůže by jiskřila ale tahle postava byla temná až mi naháněla hrůzu… Postava se ke mně začala přibližovat a já v ní poznala Jacoba tvářil se zlověstně určitě věděl, že tam čekám na Edwarda s kým jiným bych tam byla… Doběhl až ke mně a pak se začal usmívat, "Toho se už se nedočkáš." Pronesl. V hlavě mi proběhla hrozivá myšlenka "on mu něco udělal." Otřásla jsem se. "Neboj teď už jsi volná." Řekl mi s úsměvem. Jeho slova mi pořád moc nedocházela. "Co to říkáš? Jak, že jsem volná? Kde je Edward?" ptala jsem se. Jen se tak krutě usmál a mě najednou všechno došlo, oči se mi zalili slzami a klesla jsem na kolena. "Jackobe, jak si mohl." Ptala jsem se. Moje reakce ho naštvala opravdu si myslel, že se mu vrhnu kolem krku a budu mu děkovat… a pak šlo všechno moc rychle z Jacoba se stal zase ten obrovský rudohnědý vlk který se na mě chystal vrhnout a zabít… Ne, Jackobe počkej… Ne…

"On tě zabil Edwarde… přišel mi to říct… přišel se mi pochlubit… Bylo to hrozný když viděl jak jsem to vzala chtěl roztrhat i mě. Tolik jsem se bála, že je to pravda, že se to opravdu stalo." Zase jsem začala plakat. "Byl to jen sen, já jsem teď tady s tebou." Konejšil mě a líbal do vlasů. Tohle na mě vždycky zabralo, když mě chtěl Edward uklidnit. Zlý sen byl pryč a já znovu usínala v Edwardově obětí, tehdy jsem se nebála nočních můr protože jsem věděla, že Edward je tady semnou.

Ráno stál Edward ve dveřích a díval se na mě. "Miláčku, už ses vyspala, nemáš hlad." Ptal se. Protáhla jsem se na posteli a usmála se. Letmo jsem zkontrolovala čas na budíku. Bylo 9:00 Celý týden jsem nějak ztrácela pojem o čase. "Vyspala jsem se dobře a teď by si mohl jít na chvíli ke mně." Pronesla jsem a moje tváře zase zrůžověli. Nenechal se dlouho pobízet, lehl si vedle mě a hladil mě po tvářích. Naklonil se a políbil mě, jeho rty byly tak chladné a moje neposlušné ruce se mu zase zamotávali do vlasů. Nechal se unést a já se musela sama vykroutit z jeho objetí abych se mohla nadechnout. Přesunul svojí pozornost na můj krk, slyšel jak moje srdce splašeně tluče, bála jsem se, že mi vyskočí z těla. Nechal moje srdce zase uklidnit, lehl si zase vedle mě a sevřel moje ruce ve svých dlaních. "Teď si neměla žádnou noční můru?" chtěl vědět. Jen jsem usmála. "Ne, tentokrát se tam byl jeden neodolatelný upír a zachránil mě." Pronesla jsem s úsměvem. Oba jsme se zasmáli mému snu. Potom se ale Edwardovi zase vrátila jeho zasmušilá nálada a já si všimla jeho výrazu, pohladila jsem Edwarda po tváři. "Na co myslíš?" ptala jsem se. "Jen jsem tak uvažoval nad tím tvým snem."odpověděl. "A na co si přišel?" ptala jsem se dál. "Na to, že jsem tam měl být." Pronesl smutně. "Edwarde ty za to nemůžeš, nechci aby sis to dával za vinu." Řekla jsem hlasem paní učitelky která vysvětluje malému prvňáčkovi jak se má chovat. "Jak si přejete paní učitelko." Škádlil mě. "Donesu ti něco k jídlu, určitě máš hlad." Oznámil mi. Usmála se a přikývla. Edward odešel a moje myšlenky se zatoulali někam do La Push jako už nesčetněkrát v tomto týdnu. Věděla jsem co Jacob udělal ale, když jsem se na to podívala z nezaujatého pohledu došlo mi, že vina není na něm. Měla jsem být opatrnější, neměla jsem to na něj tak vybalit. Edwardovi by se určitě nelíbilo, že Jacoba bráním on vidí chybu na obou stranách. Na své straně protože mě neochránil a na Jacobově straně protože podle něj se nedokáže ovládat a byla pouze otázka času než se něco podobného stane. Edward se vrátil s tácem plným jídla a tím mě vytrhl z myšlenek. "Nemyslíš si, že to všechno sním?" ptala jsem se s úsměvem, Edward se jen široce usmál. Po vydatné snídani jsme si s Edwardem pustili televizi ani jsem nevnímala co dávají, bylo mi to jedno hlavně, že jsem s ním. "Odpoledne se Charlie vrátí a mě se tak nechce domů." Usmála jsem se. "Budu pořád s tebou." Říkal mi. "Já vím a kdy mě odvezeš domů?" chtěla jsem vědět. "To už chceš domů?" ptal se smutně. Jeho smutný pohled mě úplně rozhodil. "Ty víš, že bych nejradši zůstala tady s tebou ale jinak to nejde." odpovídala jsem mu. Edward se jen usmíval. "No Charlie se vrátí kolem třetí odpoledne tak asi ve dvě aby jsme to všechno stihli připravit." odpovídal mi Edward.

Ve dvě hodiny jsme s Edwardem odjížděli k nám rozloučila jsem se s celou rodinou a Alice mi slíbila, že se na mě příjde určitě podívat a široce se usmívala až mě napadlo co má asi za lubem. Emmett a Jasper se ukázali jako opravdový komici. Celá rodina stála na verandě ale jen oni vytáhli bílé kapesníky a mávali nám na rozloučenou. Jejich vystoupení jsem se musela zasmát, opravdu mě pobavili. "Co ty dva nevymyslej." Pronesl Edward a jen kroutil hlavou. Cestou domů mi Edward vysvětlil plán. "Jelikož si nemocná musíš být v posteli, Carlisle se na tebe příjde zítra podívat." řekl a usmál se. Jen jsem přikyvovala. Dojeli jsme před dům, Edward mi pomohl vystoupit z auta a do schodů. Jizvy už tolik neboleli ale čas od času je projevila jejich přítomnost.

Seděli jsme s Edwardem dole v obýváku když přijel Charlie domů. "Bells..." volal už od dveří. "Ano, tati jsme v obýváku." odpovídala jsem mu. Charlie došel až k nám. "Tak co, jak ti je? Už je to lepší?" ptal se. Charlie moc dobře věděl, že jsem nemocná Esme mu to řekla když volal a já zrovna spala. "Už je to lepší ale doktor Cullen si myslí, že bych měla být ještě doma." řekla jsem. Charlie jen přikyvoval a odešel do kuchyně, slyšela jsem jak otevřel ledničku. Věděla jsem, že tam nic není a Charlie bude muset uvařit sám. "To jsi nemusela vařit když ti není dobře, já bych něco uklohnil." volal Charlie. Podívala jsem se na Edwarda ale ten jen pokrčil rameny. "Tak v tomhle já prsty nemám." říkal a smál se. "No jasně když né ty tak Alice." napadlo mě. Proto se tak smála a říkala, že mě zase brzy příjde navštívit nebo spíš nám uvařit.

Večer se blížil a mě se zase začali klížit oči. "Já už půjdu domů, zítra se za tebou zastavím Bello." Řekl Edward. Šla jsem Edwarda doprovodit ke dveřím. Edward mě políbil na čelo. "Počkej na mě nahoře." Řekl a odešel. Došla jsem do obýváku Charlimu popřát dobrou noc a vydala se do svého pokoje. Lehla jsem si do postele, měla jsem v plánu na Edwarda počkat ale spánek mě přemohl a já usnula vzbudilo mě jen jak me Edwardovi paže zabalili do deky a obejmuli. Jen jsem si povzdechla a spala dál. "Dobru miláčku." řekl Edward. Chtěla jsem mu odpovědět ale jenom jsem něco zamumlala a usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sanasami Sanasami | E-mail | Web | 10. listopadu 2008 v 21:31 | Reagovat

VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVááááááááááááááá perfektné, úžasné ....rýchlo ďalšiu kapitolu

2 Ella016 Ella016 | Web | 14. listopadu 2008 v 7:17 | Reagovat

úžasný=) ale teď se něco stane že jo? nebo ne? tak a ted mě to bude žrát až do dalšího skvělýho pokráčka =) ale neva xD

3 JaniCZka JaniCZka | Web | 14. listopadu 2008 v 15:58 | Reagovat

Hezký pokráčko :) Ten sen byl dobreeej :D

4 TWILIGHT TWILIGHT | 16. ledna 2009 v 14:12 | Reagovat

ahojky ty tvoje povídky sou fakt superrr....mohlo by jich bejt víc : )

5 Mrkvík Mrkvík | E-mail | 3. května 2009 v 20:06 | Reagovat

Tak tebe bych tipovala, že máš z češtiny tak za 4 podle tvojich pravopisných chyb.Ale jinak je to dobrý. To s těma kapesníčkama bylo stylové.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama