Proč nezůstat s tím kdo vás miluje, když ten koho milujete vy je pryč...

Oheň a Led Kapitola 6. Zrada

17. listopadu 2008 v 21:56 | Ivetk@ |  MF Oheň a Led
Kaoni smileysAhojky lidičky tak jako dalo mi to fakt práci skoro mě to stálo i poznámku ve škole ale řekla jsem si že to pokračování pro vás musím napsat co nejdřív... Doufám že se vám to bude líbit je to z pohledu Jacoba... připadalo mi že z něj dělám moc velkýho záporáka tak aby se neřeklo zkusila jsem trochu vysvětlit proč to udělal...

Ležel jsem v posteli mohli být tak tři ráno, měsíc svítil vysoko na nebi a já nemohl spát. Jen jsem se tak převaloval na posteli a bál se zavřít oči a spát. Jak bych se taky mohl spát. Skoro jsem zabil Bellu, moji milovanou Bells. Nikdy nezapomenu na strach v jejích očích, na hrůzu v jejím obličeji, když jsem se začal třást a pak se přeměnil. Stačila mi pouhá představa Belli po jeho boku do konce věčnosti. Belli jako upíra. Jako mého největšího nepřítele. Vždy když si na to vzpomenu honí se mi v hlavě děsivé obrazy mojí neschopnosti se ovládnout,
když jsem zavřel oči bylo to ještě horší viděl jsem jí polomrtvou u mých nohou. Je to pro mě opravdu nesnesitelné, nechci jí vidět s ním a nechci aby byla jednou z nich ale teď už je pozdě. Rada jim všechno povolila, povolila jim přeměnit Bellu a udělat z ní upíra. Připadá mi to jako nůž do zad. Je to zrada od mojí vlastní rodiny. Tolik jsem si přál učinit Bellu šťastnou a teď jsem jí skoro zabil bylo pozdě pro naši společnou budoucnost tohle se jen tak nesmaže. Nejvíc mě ale štve, že měl pravdu… měl oprávněný strach tady Bellu nechávat, protože by se tohle mohlo stát. Už jednou se to stalo, Emilyny jizvy jsou toho důkazem a teď se to stalo podruhé. Záležitost s Emily byla bolestivá a všechny nás zasáhla, jenže Emily nebyla osoba kterou miluju, a já nebyl ten kdo se neovládl necítil jsem ten tíživý pocit viny jako teď. Konečně jsem pochopil jak muselo být Samovi.

Celý týden jsem se užíral tím co se stalo. "Bojí se mě teď? Hraji hlavní roly v jejích nočních můrách?" ptal jsem se sám sebe. Dokázal bych pochopit kdyby se mě bála. Pamatuju si jak mi před rokem vyprávěla o nočních můrách které ji strašili každý večer od našeho setkání v lese. Už tehdy se nás bála ale tehdy to bylo jednodušší. Stačilo Belle všechno vysvětlit aby pochopila, že my jsme ochránci… ale teď? Teď nejsem ochránce teď jsem ten kdo jí skoro zabil a tehdy se dá jen těžko tvrdit, že jí neublížím a že být s upíry je pro ní nebezpečnější než být s námi. Jenže on jí nikdy neublížil tak jako já. Zlomil jí srdce to ano ale nepokusil se jí zabít. Mockrát jsem chtěl jít za ní ale byla u nich a oni by mě k ní nepustili. Chtěl jsem vědět jak jí je, chtěl jsem se omluvit i když jsem pochyboval, že pouhá omluva tohle dokáže spravit. O Bellině stavu nám dal Carlisle vědět dva dny po incidentu. Říkal, že bude rozumné, když na Bellu nebudeme spěchat ale že se uzdravuje rychle. "Musí se uzdravit nejen po fyzické stránce ale i po stránce psychické." To bylo jediné co z něj Sam dostal. Napadlo mě, že to mělo znamenat, že moje přítomnost je nežádoucí. Sam nám rozdal nepřetržité hlídky aspoň tři z nás museli být aktivní aby byli schopni chránit vesnici a zbudit ostatní kdyby se chtěli upíři pomstít. Žádný útok doposud nepřišel a Carlisle nás ubezpečil, že ani nepřijde ale chtěli jsme být ostražití a připravení.

Týden ubíhal a moje zbloudilé myšlenky na setkání s Bellou začali dostávat konkrétní tvary. Musím počkat až se vrátí Charlie potom za ní budu moct přít kdykoliv se mi bude chtít. Její pijavice mi v tom nebude moc zabránit… ne před Charliem. Já si počkám… Celá smečka věděla co chci udělat a taky se mi to snažila vymluvit. "Jacobe, tohle není dobrý nápad… jestli překročíš hranice nemůžeme ti přít na pomoc." Říkal mi Sam. "Já vím ale musím to zkusit s pijavicemi si poradím." Odpověděl jsem mu. "Jacobe, takhle to nejde uvědom si co se stalo. Edward čeká až za ní přijdeš, viděl si jak se tvářil, když si tady pro ní byl. Jestli se mu připleteš do cesty skončí to rvačkou." Hádal se semnou Seth. Vzpomněl jsem si na Edwardův vražedný pohled a na to co řekl Sethovi do telefonu. "Kašlu na nějakou smlouvu, já ho zabiju."jeho slova jen prolétla mou hlavou a byla zase pryč, co je mi do nějaký pijavice s tou si poradím.
"Sakra jsme rodina a vy jste mě zradili, jak jste jim to mohli dovolit?" Ptal jsem se. Jen se dívali jeden na druhého jako by se báli odpovědi. "Bella si to přála a Cullenovi prokázali svojí loajalitu takže jsme neměli důvod nesouhlasit… stejně by si našli jiné řešení." Odpověděl mi nakonec Sam. "To si snad děláte legraci ne… oni že prokázali loajalitu? A čím? Tím že nás upozornili na nebezpečí a pomohli nám se s ním vypořádat?" ptal jsem se. "To nebylo naše nebezpečí ale jejich, to my jim pomohli." Pokračoval jsem. "Takhle je to pro všechny jednodušší." Dodal Embry. "Embry ty radši mlč jsi můj přítel jak si s tím mohl souhlasit?" ptal jsem se. "Ty by si s Bellou stejně dlouho nezůstal, bylo by jen otázkou času než by sis našel ideální partnerku a co potom Bella?" přidal se Jared. "To je jen naše starost, vy jste neměli právo se do toho plést." Zakřičel jsem a vyběhl ze Samova domu kde jsme se sešli. Měli pravdu ale já Bellu miluju nechtěl jsem si připustit, že by se to někdy mohlo změnit. "Musím za ní jít, musím s ní mluvit." A bylo rozhodnu to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivetka Ivetka | 19. listopadu 2008 v 9:49 | Reagovat

No tak lidi to jste to ještě nikdo nečetl... :´-(

2 JaniCZka JaniCZka | Web | 5. prosince 2008 v 20:40 | Reagovat

Píšu coment!! :-P ... Z pohledu Jacka to bylo zajímavý.. Konečně jsem to pochopila nebo jako konečně mi to do sebe zapadlo :D .. No snad mě chápeš :D Těším se na pokráčko :)

3 miriam miriam | E-mail | 8. prosince 2008 v 15:42 | Reagovat

ahoj :D...je to úžasné, strašne sa mi to páči :D...píš ďalej please :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama