Proč nezůstat s tím kdo vás miluje, když ten koho milujete vy je pryč...

Oheň a Led Kapitola 4. Šípková růženka

15. října 2008 v 19:23 | Ivetk@ |  MF Oheň a Led
Kaoni smileysPo delší době je tady pokračování mojí povídky tak si jí přečtěte a napište mi komentáře ;-) Asi vám bude připadat že nadržuju Edwardovi a z Jacoba dělám toho špatnýho ale abych se tak přiznala já Jacoba moc nemusím ale budu se snažit být objektivní... B-)

Tenhle týden byl jedním z nejtěžších v mém životě, viděl jsem jak Bella trpěla i když to nesla statečně bylo mi jasné, že je to jen hrdinská maska. Týden který Bella strávila skoro celý v posteli ale i týden končí a konec už se blížil. Do školy jsme nechodili, protože celou rodina najednou z ničeho nic schvátila chřipka. Jizvy se zatáhly a už nepotřebovala dostávat dávky morfinu na bolest. Všechno se zdálo, že je na dobré cestě k rychlému uzdravení. Já s Bellou trávil všechen čas a rozmazloval jí moc mě bavilo se o ní starat. "Edwarde já se dokážu najíst i sama." namítala já se jen usmál a krmil jí dál. S blížícím se koncem týdne se blížil i Charlieho návrat domů. "Co bude dál? Charlie určitě na ty jizvy příjde." bála se Bella. "Ale no tak Bello neřeš něco co už se dávno vyřešilo, Alice viděla, že to všechno vyjde." odpověděl jsem. Nepřipadalo mi, že byla nějak zvlášť klidnější ale opravdu se neměla čeho bát. Sedl jsem si vedle Belli na postel a sevřel její dlaně v mích. Podíval jsem se jí do očí. "Opravdu se není čeho bát všechno bude dobré věř mi." chlácholil jsem jí. Dívala se mi do očí a její nervozita a strach už pomalu opadali. "Neboj se budu pořád s tebou a ty máš přece chřipku takže nebude nic divného když budeš spát." Argumentoval jsem. "Dobře tedy, věřím ti." dodala s lehkým úsměvem. Lehla si zase do polštářů a já myslel, že usnula.


Ležel jsem vedle Belli na posteli byl jsem naprosto mimo sebe přemýšlel jsem o událostech posledních dnů. Jak by bylo všechno jiné kdybych jí už dávno přeměnil nebyla by tak křehká, zranitelná a hlavně by se už nestýkala s vlkodlaky. Byl jsem naštvaný hlavně na sebe kdybych nebyl tak nekompromisní co se její přeměny týkalo, všechno mohlo být jinak. Pořád mi říkala jak jim věří a že jí s nimi nehrozí žádné nebezpečí ale když jsem jí tam viděl polomrtvou. Ne, raději nebudu myslet na tyhle bolestné vzpomínky. Zklamal jsem sám sebe slíbil jsem si, že nedovolím aby jí někdo ublížil a stalo se to. Tolikrát jsem měl nutkání jít v noci, když usnula za Jacobem a vyřídit si to s ním jednou pro vždy. Jediné co mě zastavilo byl Bellin bolestný výraz když se špatně pohnula a její jizvy o sobě dali znát a nebo když ve snech viděla obrovského vlka který se jí chystá roztrhat na kusy. Tolik jsem ho nenáviděl za ty noční můry které jí dal a za bolest kterou jí způsobil. Ani jsem si neuvědomoval jak dlouho jsem byl takhle mimo až když na mě Bella promluvila. "Co budeme dělat dneska Edwarde?" chtěla vědět. "Nevím řekni co by si chtěla dělat." odpověděl jsem. Pesimisticky se na mě podívala. "Já toho moc dělat nemůžu." řekla a sklopila oči. Zvednul jsem jí bradu aby se na mě musela podívala, naklonil jsem se a políbil jí. Tolik mi chyběla, měl jsem jí u sebe tak blízko a nemohl jsem se jí skoro dotknout abych jí nezpůsobil ještě větší
bolest. Bella mi svoje ruce zamotávala do vlasů a já se pomalu přestával ovládat hlavou mi běhali myšlenky měl bych se odtáhnout ale nešlo to tolik se jí chtěl dotýkat, cítit teplo jejího těla. Nakonec jsem nechal Bellu nadechnout a odtáhl se. Oba jsme dýchali přerývaně Bella se usmívala a její obličej měl tu krásnou narůžovělou barvu, kterou na ní tak miluji. "Můžeme se koukat na video jestli chceš?" Navrhl jsem. "Stále se na mě dívala. "Tak jo něco vyber." řekla. Vstal jsem tedy z postele a přešel ke skříňce s videokazetami. "A na co chceš koukat?" ptal jsem se. Otočil jsem se na Bellu která už zase spala s úsměvem na rtech. Přišel jsem v posteli a políbil Bellu na čelo. "Dobrou miláčku." Něco zamumlala ze spaní ale spala dál.


Šel jsem dolů kde seděla Alice, Jasper, Emmett a Rose. "Tak co tvoje šípková Růženka, zase spí." pronesl Emmett a hned se začal hlasitě smát. Věnoval jsem mu minimální pozornost, Emmett měl podobné připomínky celý týden. Sedl jsem si vedle Alice. "Tak jak jí je." ptala se. "Už je to lepší ale pořád se bojí, že Charlie na to všechno příjde." odpovídal jsem. Slyšel jsem Emmettova myšlenky byli celkem drastické. "Myslím, že to nebude nejlepší nápad Emmette." Odpověděl jsem na jeho nevyřčené otázky. Všichni se na Emmetta podívali. "Co se ti nelíbí na představě hlavy toho psa na stříbrném podnosu." Pronesl Emmett s úsměvem na tváří. "Né že by se mi to nelíbilo ale znáš Bellu určitě ho bude obhajovat." Odpověděl jsem sklesle. "Jako by si to vůbec zasloužil." Řekla Rosalie. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona by tohle řekla. Věděl jsem, že Bellu bere jako člena rodiny i když tak trochu z donucení ale tohle jsem nečekal, v jejích myšlenkách bylo vidět, že to myslí upřímně. "Měl by si dát Sethovi vědět jak na tom Bella je aby byli vlkodlaci klidní." Řekla Alice. Jen jsem pokrčil rameny a myslel si svoje. "Já jim tedy určitě volat nebudu." Odpověděl jsem naštvaně. To jo ještě pošlou někoho aby se ujistil jestli jim nelžeme a já už opravdu nehodlám nic riskovat, k Belle už se nepřiblíží ani jeden z nich. Pak jsem si vzpomněla na Setha milého a upřímného kluka, no tak ten možná pomyslel jsem si. "Hej Edwarde." Zavolal na mě Emmett. "Brácho ty seš pořád nějakej mimo." Dodal. Podíval jsem se na něj a jen se zasmál. "Zítra musím Bellu dovést domů a vůbec se mi do toho nechce." Odpověděl jsem. Tehdy poprvé promluvil Jasper "Vyhnáni z ráje." Pronesl se smíchem, jen co to dořekl se k němu přidali i všichni ostatní. "No to je děsně vtipný chtěl bych vidět vás na mém místě, vám nechce osobu kterou milujete odloudit pubertální vlk který jí i skoro zabil." Oznámil jsem naštvaně. Jejich pohledy se stočili na mě a jejich myšlenky mi ukázali zajímavé nehody které by se mohli stát. "Nedovolíte mi abych za ním šel ale nápadů na to jak ho dostat máte hodně." Řekl jsem pobaveně. Debatovali jsme až do rána. Mohlo být asi tak 4:00 ráno když mě Alice dloubla loktem a ukázala nahoru. "Bella." Řekla jen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JaniCZka JaniCZka | Web | 20. října 2008 v 8:20 | Reagovat

No... Dobrý, ale jak jsme se o tom bavily tak uvidím no - je to přeci jenom z pohledy Edy :)... Teda ale snad nebudu litovat Jacka? :D

2 Ivetka Ivetka | 21. října 2008 v 11:35 | Reagovat

Bavili jsme se o tom už píšu další díl tak si počkej na pohled Belli...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama